Vše, co musíte vědět před cestou do Albánie [2024]
Albánie se stále častěji dostává do hledáčků českých cestovatelů. Možná je to tím, že Chorvatsko podražilo, a my tak začínáme hledat jiné možnosti u Středozemního moře. Mnoho lidí už se taky nebojí svou krátkou dovolenou věnovat objevování nových míst. Navíc se „Zemi majestátního orla“ konečně daří očistit svou špatnou pověst z konce minulého století.
Osobně si myslím, že je to úžasná destinace, jenž má co nabídnout snad každému. Malebná historická městečka, dlouhé písečné pláže, starověké vykopávky a nádherné hory.
Abyste si cestu do Albánie na vlastní pěst užili bez zbytečného stresu, sepsala jsem vše, co je před odjezdem dobré vědět, aby vás nezaskočilo nic, než krása a bohatá kultura tohoto podceňovaného balkánského státu.
Pokud vás zajímá, která místa v Albánii navštívit, přejděte na „Velký průvodce Albánií: Co vidět a zažít v roce 2024“.
Poslední kontrola s dostupnými zdroji provedena v červnu 2024.
Upozornění: V tomto článku se vyskytují affiliate odkazy. Pokud si přes ně něco pořídíte, vy neplatíte nic navíc, ale já budu mít šanci na malou provizi. Děkuji za případnou podporu!
Kdy vyrazit
Hlavní turistická sezóna začíná o letních prázdninách, jelikož jsou ideální jak pro dovolenou na Albánské riviéře, tak pro prozkoumávání krás Albánských Alp. Teploty se pohybují kolem 34 °C.
To jsou však nejhorší podmínky k procházení antických památek, hradů a měst. Například historický Gjirokaster se v létě mění ve výheň. Už v dubnu jsme se pěkně zapotili.
Zima je potom mírná, ale deštivá. Proto bych doporučila buď mezisezónu – duben, květen, září a říjen, nebo si návštěvu Albánie rozdělit na dvě části. V teplíčku si užijte moře a hory, na jaře nebo na podzim poznávejte fascinující historii a architekturu.
Podmínky vstupu
Nejen pro Čechy, ale i pro občany většiny ostatních zemí, je přechod albánských hranic velmi snadný. My tam můžeme bez víz strávit 90 ze 180 dní. Těchto 90 dní nemusíte využít v kuse, můžete odjet a vrátit se třeba za měsíc, ale pak si musíte hlídat, kolik vám ještě zbývá. Ani delší návštěva však není problém, jen si musíte včas vyřídit elektronické vízum na stránkách e-visa.al
Další informace o vstupu a situaci v Albánii najdete na webu MZV a Velvyslanectví v Tiraně.
Bezpečnost a oblékání
Hodně lidí si stále myslí, že je Albánie nebezpečná. Není se čemu divit, špatnou pověst měla po desetiletí. Příčinou byla totální izolace během diktatury Envera Hoxhi a chaos po jeho smrti v roce 1985. Země nezvládla přechod k demokracii a zkorumpovanost dosáhla neskutečných rozměrů. Nelegálním aktivitám se údajně chtě nechtě věnovalo až 70 % lidí. Obrovské množství Albánců také emigrovalo do zahraničí, kde byli, a stále jsou, nechvalně známí jako drogoví dealeři a mafiáni (s kamarády vtipkujeme, že doma tak zbyli ti dobří).
Dnes však v Albánii žádné velké nebezpečí nehrozí. Pokud nejste zapletení s podsvětím nebo do místní politiky, opravdu se nemáte čeho bát. Stopování je tu extrémně snadné a nikdy jsem neměla pocit, že by mě chtěl někdo okrást (krom nelicencovaného taxikáře). Ve městech narazíte spíš na žebráky než na kapsáře.
Samozřejmě musíte vzít v potaz, že se jedná o jednu z nejchudších zemí v Evropě, a proto je pro méně zkušené cestovatele lepší držet se turistických míst. Zkrátka, používejte zdravý rozum a na své věci si dávejte pozor stejně jako jinde. Kdyby vám nestačil můj názor, porovnejte si skóre bezpečnosti zemí na www.travelsafe-abroad.com.
Nedávno mi přišel dotaz ohledně oblékání v Albánii. Musí ženy chodit zahalené? Oficiálně se totiž lehce přes 50% obyvatelstva hlásí k islámu. V praxi ovšem málokdo považuje víru za důležitou, jde spíš o rodinnou tradici. Vhodnému oděvu věnujte pozornost při návštěvě náboženských míst, ale jinak můžete nosit to, co normálně. Nepochybně však nikdo není zvědavý na bikiny nebo pivní pupek mimo pláž.
Abych nezapomněla, co se divokých zvířat týče, v horách se sice vyskytují vlci a medvědi, ale ti jsou plaší a člověk na ně málokdy narazí. Největší pozor si dávejte na hady. Po celém Balkáně žije několik druhů jedovatých zmijí, které mohou způsobit nepříjemnosti. V přírodě tedy raději koukejte pod nohy.
Jazyk
Albánština sice patří mezi indoevropské jazyky, ale nečekejte, že budete schopni porozumět více než pár mezinárodních slov. Není totiž podobná ani slovanským sousedům ani řečtině z jihu. Tvoří vlastní větev a její původ je doteď nejasný.
Nemusíte se ale strachovat, že byste se nedomluvili. Obzvlášť pokud ovládáte alespoň základy angličtiny či italštiny. A jestli ne, tak mi věřte, že to stejně zvládnete. Potkali jsme spoustu lidí, hlavně na trzích s ovocem a v dopravě, kteří neuměli slovo anglicky a nebyl to problém. Cena se napíše nebo ukáže v bankovkách, zbytek se předvede pantomimou.
Pro jistotu si můžete do mobilu připravit Google Translate s offline albánštinou a češtinou (ještě lépe bude fungovat s angličtinou). Hlavně si ale stáhněte alespoň jedny offline mapy. Já nenechávám nic náhodě a mám vždy jak Maps.me, tak Mapy.cz a Google Maps. Každá má své výhody.
V případě, že byste měli zájem naučit se trochu albánsky, doporučuju aplikaci Ling. Na Duolingu totiž není.
Doprava
Doprava v Albánii je kapitola sama o sobě. Proto jsem napsala obsáhlejší článek s názvem „Albánie autobusem nebo autem? Jaká doprava je pro vás nejlepší“. Obsahuje důležité tipy na řízení a jak se vyznat v chaotické hromadné dopravě. Tady vám nabízím krátký přehled, plus informace o letištích a vlacích.
Dobré vědět: Uber v Albánii dostupný není. Podobné služby poskytují taxi.al, UPs a Speed Taxi.
Pokud se chystáte zůstat na jednom místě a nechce se vám nic řešit, můžete mrknout na výlety s GetYourGuide a Viatorem, dvěma nejpopulárnějšími online zprostředkovateli zážitků. Hodí se i na kontrolu cen, které vám někdo nabídne osobně.
Letiště
Největším mezinárodním letištěm je Tirana International Airport Nënë Tereza (TIA), známé také jako Rinas. Leží totiž ve vesnici Rinas asi 17 km od centra hlavního města. Obvykle se dá za pár stovek letět i přímo z Prahy.
Taxík mezi letištěm a centrem stojí asi 20 euro/2500 lek. Šoféři vás budou nahánět hned u dveří, ale oficiální licenci pro tuto trasu mají pouze žluté taxíky Auto Holiday Albania, které se dají objednat i předem online.
Autobus přijde na 400 lek a snadno ho najdete podle značky na parkovišti přímo naproti východu z letiště. Nelekněte se, kdyby tam stála jen dodávka, tak autobusy v Albánii běžně vypadají. Odjezd v obou směrech 24 h/denně každou celou hodinu. Zastávka v Tiraně je za budovou Národního divadla opery a baletu.
Aktuální informace a spoje do dalších měst na stránkách letiště.
Další možnosti
V dubnu 2021 bylo oficiálně otevřeno nové mezinárodní letiště v Kukës nedaleko hranice s Kosovem. To mělo sloužit nízkonákladovkám, ale prodělávalo, takže teď už tam žádná aerolinka nelétá.
Rozestavěn je také další velmi očekávaný aerodrom ve Vlorë, který zásadně zkrátí cestu na Albánskou riviéru. První cestovatele má přivítat v březnu 2025. Než se však dočkáme, můžete využít blízkosti řeckého ostrova Korfu.
Z Mezinárodního letiště Korfu (CFU) se snadno autobusem nebo taxíkem dostanete do přístavu, odkud velmi často vyplouvají trajekty do Sarandë. Některé trvají pouhých 30 minut (Ionian Seaways), jiné až 2,5 hodiny, protože přepravují i auta (Finikas Lines).
Při hledání levných letenek se nezdráhejte podívat také na Podgorici, Prištinu a Ohrid. Do Albánie je to autobusem kousek a možná si tak budete moci udělat zastávku v další zajímavé zemi.
Autobusy
Autobusem se dostanete téměř všude. Bohužel neexistují žádné webové stránky s vyhledáváním spojů ani s jízdními řády. Dokonce ani zastávky meziměstských dodávek, takzvaných furgonů, nejsou nijak značené. Jakmile si ale trochu zvyknete čekat a hledat, nic vás nezastaví. Nejlepším zdrojem informací jsou místní, ti vždycky vědí v kolik a odkud co jede.
Já jsem Albánii procestovala právě pomocí autobusů, takže jsem vytvořila přehled svých zkušeností tady: „Autobusy v Albánii: jízdní řády, zastávky a ceny“. Snad vám pomohou!
Auto
Albánii od České republiky dělí asi 1400 km a čtyři další státy. Proto není moc běžné vydat se tam autem, pokud zrovna nechystáte road trip po celém Balkáně. Půjčení vozu na místě se ale těší velké oblibě. Výhodami oproti autobusu jsou rychlost a flexibilita. Chce to však řádnou psychickou přípravu. Řidiči v Albánii tropí neuvěřitelné vylomeniny a ve městech funguje zákon džungle spíš než dopravní značení. Obrňte se proto trpělivostí, očekávejte od ostatních cokoli a nešetřete na pojištění.
O tom, proč to tak je, o půjčení auta v Albánii a podrobnosti o předpisech v již zmiňovaném článku „Albánie autobusem nebo autem? Jaká doprava je pro vás nejlepší“
Vlak
Železniční infrastruktura byla v Albánii natolik zastaralá, že ji museli pozastavit na dobu neurčitou. Při volbách slibovali obnovu trasy Tirana–Drač, ale jak dlouho to bude trvat, to je ve hvězdách, údajně má být hotovo do konce roku 2024.
Internet
Ohledně internetu můžete být také úplně v klidu. Wi-fi je standardním vybavením všech ubytování, a pokud zrovna nenastaly neobvyklé technické potíže, pracovali jsme a koukali na Netflix bez problémů.
Skoro všechny restaurace a kavárny mají možnost připojení, jen se musíte na heslo zeptat. Snad nikdy jsem ho neviděla viditelně napsané na menu, účtence nebo za pultem. Ale nebojte, všichni jsou velmi milí a ochotní.
Elektrické zásuvky
Do Albánie pravděpodobně nebudete muset shánět adaptér. Nejčastěji se setkáte se zásuvkou typu C (eurozástrčka) se dvěma hroty bez zemnění, občas pak s typem F se zemnicími sponami na boku, který je s českými zástrčkami také kompatabilní. Stejně jako u nás je napětí 230V a frekvence 50 Hz.
Telefonování
Telefonní předvolba Albánie je +355 a tísňové číslo 112 stejně jako jinde v Evropě. Pokud nejde o akutní problém, můžete volat přímo policii (126), záchranku (127) či hasiče (128).
Albánie není součástí Shengenu ani EU, takže se u českých operátorů řadí do dražší roamingové zóny. S voláním, sms i daty si tedy dejte pozor. Osobně jsem za tři měsíce nic z toho nepotřebovala. Stačí se s ubytováním domluvit na přibližném čase příjezdu předem, mít stažené offline mapy, případně zajít do kavárny, a máte vyhráno. Spousta lidí zde používá Whatsapp.
Kdybyste ale přeci jen nějakou SIM chtěli, dá se snadno pořídit hned na letišti (dráž), v hojných kioscích operátorů, případně i v jakémkoli obchodě s mobily. Hlavními poskytovateli jsou Vodafone, One a ALBtelecom, přičemž Vodafone prý u turistů boduje nejvíce díky spolehlivosti. Cena za 15denní turistickou SIM s 40 GB dat aktuálně 2 300 lek (cca 575 Kč). Krom turistických tarifů existují i levnější klasické, ale ty vám prodejci nebudou dávat moc ochotně. Podle stránek Vodafone by všechny předplacené plány, včetně turistických, měly platit pro celý Západní Balkán (Kosovo, Srbsko, Černá Hora, Severní Makedonie, Bosna a Hercegovina).
Alternativu představují e-sim, které pohodlně pořídíte už doma, jen musíte předem zkontrolovat kompatabilitu vašeho telefonu. Airalo v Albánii začíná na 4,50 USD (cca 105 Kč) za 1GB na 7 dní. Pozor, s e-sim nejde bohužel vytvořit hotspot, takže internet získáte pouze pro jedno zařízení.
Tip: Noví zákazníci mohou momentálně u Airalo využít kód NEWTOAIRALO15 na 15% slevu a stávající zákazníci AIRALOESIM10 pro 10% slevu na nákup nad 10 USD.
Ubytování
Z naší zkušenosti se v Albánii vyplatí hledat ubytování přes Booking.com, kde nabízí i soukromé apartmány za lepší cenu než Airbnb (snad krom Tirany). Stáhněte si appku a vytvořte si účet, protože obojí vám zajistí nemalé slevy. Díky tomu, že se cestovní ruch začal rozvíjet docela nedávno, narazíte na spoustu krásných, nových apartmánů v rodinném vlastnictví. Ty jsme měli nejraději, protože byly perfektně čisté a majitelé neuvěřitelně milí. Kolikrát nás pozvali na kávu a domácí rakiji.
Finance
Oficiální měnou je albánský lek (ALL). Jedna koruna se pohybuje mezi 4 a 5 ALL a nepočítejte s tím, že leky najdete v českých směnárnách. To ale není důvod k panice. Eurem můžete zaplatit autobus z letiště, taxík, většinu ubytování a v turistickým místech ho berou i v restauracích a obchodech. Určitě se ale vyplatí co nejdříve směnit nebo vybrat z bankomatu a mít hotovost vždy u sebe, protože platit kartou se dá jen výjimečně.
Slyšela jsem, že směnárny jsou v Albánii skvělé, protože nabízí lepší kurzy než jakákoli banka a nebývají problémy s jejich důvěryhodností. Pozor na letiště, tam jsou kurzy jako obvykle méně výhodné. Sama jsem sice využívala jen výběry z bankomatů, které jsou i v menších městech, ale od roku 2023 si bohužel naprosto všechny bankomaty účtují za výběr 5–6 euro. Ohlídejte si i poplatky své české banky. Já používám při cestování kombinaci Wise a Revolutu, z nichž každý má výběry (do určité částky) v zahraničí zdarma a za středový kurz.
Naše měsíční útrata byla v mezisezóně přibližně 15tis. Kč na osobu. Dvoulůžkový pokoj nebo apartmán stojí 300–650 Kč/noc, jídlo v restauraci pro dva včetně vína mezi 315–350 Kč a nakupování v obchodě vyjde podobně nebo trošku levněji než u nás.
Voda
Přes oficiální tvrzení vlády voda z kohoutku není pitná! Obzvlášť ve velkých městech obsahuje tolik chloru, že si cizinci po pravidelné konzumaci stěžují na křeče v břiše. Místní ji také nepijí. Ve všech obchodech jsou k dostání 4–8 litrové lahve pitné vody za pár korun. Čištění zubů a vaření by však mělo být bez starostí.
Stravování v restauraci
Mohlo by se zdát, že na tom nemůže být nic složitého, ale přesto bych vám chtěla dát pár tipů.
Albánci ve službách nechtějí vypadat moc dychtivě, takže se připravte na to, že při placení budete s obsluhou hrát takovou legrační hru. Opravdu málokdy vám totiž přinesou účet sami od sebe.
S číšníkem musíte nejprve navázat oční kontakt, kterému se bude vyhýbat jako Leonardo DiCaprio ženám svého věku, a pak mu gestem napodobujícím podpis ve vzduchu naznačit, že chcete platit. Můžete i normálně mávnout, ale v tom případě přijde až k vám a nastává zdržení.
Tím to ale nekončí. Nesluší se totiž stát a koukat vám na peněženku, takže pokud nemáte peníze nachystané, zase odejde a tím začíná další kolo hry s očním kontaktem. Pokud máte, můžete přesnou částku nechat na stole a poukázat na ni při odchodu.
Celý proces se sice zdá náročný, ale přijde mi to lepší, než když vás v některých podnicích chtějí vystrnadit hned po posledním soustu. V Albánii se prostě nikam nespěchá.
Dýško sice není třeba, ale je vítané. Deset procent spolu s pochvalou pokrmu vám může zajistit pozvání na rakiji nebo domácí víno při další návštěvě.
Natěšte se na všechny ty dobroty s mým článkem „Albánské jídlo: co musíte v Albánii ochutnat“.
Závěr
Pokud jste dočetli až sem, myslím, že vás při cestě po Albánii snad nic nepřekvapí (asi krom odpadků na zemi, které připomínají, že je země stále ve fázi rozvoje).
Kdybyste měli nějaké dotazy, můžete mi napsat do komentářů, na sarka@sharkadventurin.cz, pomocí formuláře nebo na sociálních sítích, ráda odpovím! Také budu vděčná, když se podělíte o své zkušenosti nebo čerstvé informace.
Pokud vám tento článek pomohl a měli byste chuť mě podpořit, můžete mi koupit kafčo, které mě pohání při psaní i na cestách. Tisíceré díky!
Všechny články týkající se Albánie zde.
Dobry den diky za vtipne popsany clanek, pobavila jsem se hlavne u obsluhy v albanske restauraci