Himara ovce na silnici
Albánie,  Cestování,  Tipy a triky

Doprava po Albánii: autobus nebo auto?

Chystáte se na dovolenou do Albánie a přemýšlíte, jak se tam budete přepravovat? Z České republiky je to lán světa, takže pokud neplánujete hned celý roadtrip po Balkáně, pravděpodobně dorazíte letadlem. A dál?

Ve článku „Vše, co musíte vědět před cestou do Albánie“ jsem upozorňovala na to, že železnice teď téměř nefunguje kvůli modernizaci, takže tuto možnost můžeme vyřadit hned. Létání mezi městy taky zatím nepřipadá v úvahu, přestože letiště pomalu přibývají. Dobrodružnější duše jistě ocení ochotu místních při stopování, které je v Albánii velmi snadné. Nám ostatním však zbývá buď půjčení auta nebo autobusy.

Já osobně řídím nerada, takže to bylo jednoduché rozhodnutí. Dobře ale vím, jakou svobodu dokáže poskytnout vlastní vůz. Proto jsem sepsala informace k obojímu a výběr bude na vás. Pokud vám tento článek pomůže, dejte v komentářích vědět, co jste zvolili.

Už teď víte, že chcete cestovat autobusem a potřebujete vědět pouze časy odjezdů, rozpočet a polohu stanic? Přejděte na článek „Autobusy v Albánii: jízdní řády, umístění zastávek a ceny“.

Doprava po Albánii - cesta
Ať už pojedete autem nebo autobusem, jedno je jisté – výhledy budou dechberoucí

Co byste měli zvážit

Jak dlouho zůstanete a kolik toho chcete vidět?

Plánujete-li dovolenou na pár dní a toužíte poznat maximum z krás Albánie, není nad čím hloubat – půjčte si auto. Jízdní řády se tu moc neujaly, takže se dost načekáte, a z některých míst chytnete autobus jen párkrát za den. Musíte tedy pátrat a plánovat předem, aby vám to neujelo.

V případě, že se chystáte navštívit pouze jednu část země, nebo když máte na průzkum hned několik týdnů, poslouží autobusy výborně. A ještě si odnesete autentický zážitek!

Kdo jede?

S menšími dětmi bych furgony moc nedoporučovala. Jsou to často pěkné herky a řidiči divočáci, takže si umím představit, jak by se maminky strachovaly.

Větší skupiny by mohly též narazit, jelikož na některých trasách jezdí dodávky s přibližně osmi až dvaceti místy. Rezervovat předem se dá vzácně, a tak se může stát, že když nepřijdete včas, nevejdete se. Přesto nemusíte spoléhat jen na auto, existují totiž i privátní shuttle busy, o kterých vám ještě povím.

Autobus je podle mě ideální pro páry, menší skupinky a samozřejmě jednotlivce. Ani samotné ženy na cestě za dobrodružstvím se nemusí veřejné dopravy, nebo cestování v Albánii obecně, vůbec obávat. V autobuse se navíc snadno zapovídáte s ostatními cestovateli, protože tam je jen těžko přehlédnete.

Kolik chcete utratit?

Místní autobusy jsou velmi levné. Na konkrétní ceny se podívejte v přehledu hlavních turistických tras v mém druhém článku. To ale neznamená, že by vás při dovolené o pěti lidech nemohlo vyjít auto podobně. Záleží na tom, jak moc se budete přesouvat. Přestože většina věcí vyjde levněji než u nás, za palivo utratíte přibližně stejně.

Jaké jsou vaše řidičské schopnosti?

Tak jako jinde ve světě musíte pro půjčení auta v Albánii splňovat jisté podmínky. Nekončí to věkovou hranicí 18 (někde 21), řidičský průkaz byste totiž měli vlastnit alespoň dva roky, a za přílišné mládí nebo naopak stáří bohužel naskakují příplatky.

Toť k formalitám, mnohem důležitější je však podle mě nátura. Silnice v Albánii, obzvlášť ve velkých městech, jsou chaos a šílenství. Zamyslete se tedy upřímně nad mírou své trpělivosti a obezřetnosti. Agresivita nebo strach za volantem znamenají mnohem větší nebezpečí než u nás.

Tak co, máte vybráno? Pokud ano, stačí vám přeskočit na tu část, která se vás týká. Jestli ne, pokračujte dál, abyste měli více podkladů k rozhodnutí.

Autobus

Doprava po Albánii - severo-jižní terminál
Velká autobusová nádraží v Albánii vypadají jako obyčejná parkoviště

Já při své tříměsíční návštěvě Albánie používala výhradně autobusy a minibusy zvané furgon, takže jsem důkazem toho, že se to dá zvládnout i bez auta. Za lístek nedáte žádné jmění a dostanete se skoro všude. Bohužel ale neexistuje pořádný systém. Jízdní řády, krom mezinárodních spojů, nenajdete na internetu, a pokud někde visí, neznamená to, že jim můžete plně věřit. Nejlépe tedy uděláte, když se zeptáte na ubytování. Místní totiž nějak záhadně časy odjezdů vědí, nebo vždycky znají někoho, kdo poradí.

A teď už k tomu, jak se ve zmatku albánské autobusové dopravy vyznat. Věřte mi, že jakmile se do toho dostanete a naladíte se na středomořskou mentalitu „nikam nespěchám, všechno je na pohodu“, nebude to žádný problém.

Kde a do čeho nasednout

Klasické autobusy, jako ty naše, jezdí většinou po městě, na krátké vzdálenosti nebo vytížené trasy (např. Tirana–Shkodër). Dálkové spoje zajišťují furgony.

Městské autobusy ukazují název linky na displeji, ostatní pak snadno poznáte podle cedule s konečnou za předním oknem. Někdy na nich píšou i čas odjezdu.

Najít autobusovou stanici může být trochu složitější. Některá města mají autobusové nádraží připomínající velké parkoviště a najdete jej i na Google mapách. Hned u brány se řidiči začnou ptát, kam jedete nebo vyvolávají svou destinaci. Přestože má člověk pocit, jako když ho nahání soutěžící taxikáři, klidně jim odpovězte, oni vás správně nasměrují. Na těchto místech jsou pouze licencovaní dopravci, kteří by neměli nikoho obírat.

S menšími městy a vesnicemi už je to horší. Zastávka totiž může být někde u kruhového objezdu, u odbočky nebo třeba před obchodem. Skoro jistě neoznačená. Vůbec nejlépe mají spoje do různých měst každý jiné umístění. Jediná vychytávka, kterou jsem na tohle našla, jsou Maps.me, kde ostatní uživatelé spoustu poloh vyznačili a popsali. Místní také jistě rádi poradí.

Zní to sice trošku složitě, ale hned vás uklidním. Albánské autobusy mají totiž jednu obrovskou výhodu – zastaví vám kdekoli po cestě. I kdybyste tedy nevěděli kam přesně jít, stačí se postavit na kraj silnice (kde se dá bezpečně přibrzdit) ve správném směru a vyhlížet dodávku s kýženým nápisem za oknem. Na tu si včas mávnete, řidiči sdělíte, kam potřebujete dojet, a už se vezete. Když se vám podaří odhadnout trasu autobusu, což není vzhledem k počtu silnic moc těžké, můžete se dostat i na zajímavá místa, která se tváří, že tam nic nejede.

Kdy a kolik se platí
Doprava po Albánii - lístek
Lístek hromadné dopravy v Tiraně

Pro nás je to nezvyklé, ale v Albánii se jízdné řidiči nebo jeho pomocníkovi dává až během vystupování. Krom mezinárodních spojů si jízdenku nekoupíte předem ani na autobusovém nádraží.

Samozřejmě se při nastupování můžete zeptat, kolik si máte připravit. V případě, že si odchytnete dodávku někde po cestě, to silně doporučuji, protože já se nechala otupit měsícem skvělých zkušeností, až jsem si pěkně připlatila. Evidentně jsme nastoupili do nějakého nelegálního taxíku, který vypadal jako normální furgon. Za jízdy občas podezřele schovával ceduli a nakonec si řekl o nehoráznou částku.

V městské dopravě prochází průvodčí prodávající lístky vozem průběžně. Každé město má danou cenu za jednu jízdu. Nezáleží, jestli jedete jen dvě zastávky nebo až na konečnou.

Všechny transakce probíhají výhradně v hotovosti, tak jako skoro všude v Albánii.

Veřejná doprava (nejen) v Tiraně

Pokud byste očekávali něco přehledného, budete zklamaní. Dříve sice existovala aplikace Tirana IME, ale ta už se dá stáhnout jen z APK archivů a čísla linek se od té doby změnila.

Kdybyste potřebovali někam jinam než na autobusové terminály (návod na tyto trasy najdete zde), můžete si najít v Maps.me jméno stanice nebo velké budovy poblíž, a prostě se ptejte průvodčích v autobusech (většinou v reflexní vestě). Jsou na dotazy zvyklí, protože ani místní nemají jak se vyznat.

Také můžete hádat trasu autobusu podle názvu linky. Ale pozor, občas jezdí pěknou oklikou. Tohle platí pro většinu měst.

Nejčastější trasy, časy a ceny

Jak už jsem zmínila, kompletní seznam všech tras, které jsem v roce 2021 osobně vyzkoušela, nebo zachytila rozpis přímo na stanici, najdete v článku „Autobusy v Albánii: jízdní řády, umístění zastávek a ceny“. Pokud máte novější zkušenost, budu moct ráda, když se podělíte, aby mohl post pomáhat i nadále. 

Nám ze začátku na hlavních trasách dost pomohl blog slečny, která žije v Sarandë a snaží se poskytovat aktuální informace na této stránce: anitahendrieka.com. Je sice v angličtině, ale myslím, že to u jízdních řádů nevadí.

Soukromé autobusy

Cestujete ve větší partě a chcete pohodlí bez stresu? V Albánii, stejně jako jinde, existují společnosti, které nabízejí privátní, moderní autobusy se zkušeným řidičem. Samozřejmě ale musíte počítat s daleko vyšší cenou než u veřejné dopravy. Jedním takovým poskytovatelem je Riviera Bus jejichž vozy jsem viděla obzvlášť u pláže v Himarë. Můžete s nimi zkusit štěstí i jako sólo cestovatel, někdy vás dokážou přiřadit k nějaké skupině.

Podívat se můžete i na viator.com, společnost přidruženou k Tripadvisoru na prodej zážitků, tour a transferů. Na letišti, v informačních centrech a v hotelech vás jistě rádi informují také o různých organizovaných výletech zahrnujících dopravu.

Auto

Doprava po Albánii - silnice Ksamil
Hlavní komunikace jsou kolikrát lepší než u nás, ale mimo ně často najdete jen štěrkovou cestu

Na začátek bych chtěla upozornit, že během komunismu obyčejní lidé nemohli vlastnit automobily, takže zkušenosti s řízením mají teprve 30 let. Navíc si prý můžete zaplatit řidičák bez výcviku. No a tak to taky vypadá. Podobné manévry na silnicích jsem viděla snad jen v Asii. A tam se alespoň tváří zkušeně kvůli hustému provozu. V Albánii prostě důvěřují ostatním, že je nebudou chtít omylem zabít nebo vylézt z auta a vyprášit jim kožich.

Při řízení buďte tedy extrémně opatrní, trpěliví a čekejte cokoli. Třeba i parkování uprostřed křižovatky, lidi vjíždějící na menší kruhové objezdy opačně a v serpentinách do protisměru. Nějakým zázrakem jsem však neviděla žádnou větší autonehodu, tak se jim ta obezřetnost asi docela vyplácí.

Možná to zní, že vás chci odradit, ale nedejte se! Půjčení auta je v Albánii velmi populární a usnadní vám přístup k odlehlejším místům, kam se jinak musí stopovat. Také bych ho doporučila v případě, že nemáte moc času.

Podmínky půjčoven

O půjčovny není ve velkých městech a na letišti v Tiraně nouze, přičemž místní firmy jsou levnější než ty mezinárodní. Vždy však čtěte recenze a rozhodně bych doporučila zajistit si vhodné pojištění. Kamarád to neudělal a celou dobu se stresoval nejen z ostatních řidičů, ale také kvůli špatné kvalitě cest. Pamatujte, že na letišti v noci čekají pouze auta objednaná předem.

Jak už jsem zmínila, podmínkou je věk 18+, často i 21+, navíc byste měli mít alespoň dva roky od získání řidičského oprávnění. Příplatky za nízký nebo vysoký věk a za dalšího řidiče nejsou ničím zvláštním. Mnoho společností po celém světě požaduje na zálohu kreditní kartu, debetní nestačí. Pokud nemáte, prý se to dá občas řešit přikoupením plného pojištění.

Kde a za kolik

Ceny za půjčení auta meziročně rychle rostou, obzvlášť důsledkem pandemie. Zatímco v roce 2020 turisté platili v průměru 690 Kč/den, letos to bylo už 975 Kč/den. Pohonné hmoty stojí přibližně stejně jako u nás. Před odjezdem z půjčovny si auto pečlivě nafoťte a zaznamenejte jakékoli prohlubně či škrábance, ušetříte si tím dohady při vracení. Také si udělejte jasno v pravidlech ohledně paliva.

Nemohu se pochlubit vlastní zkušeností, takže jsem musela trochu zapátrat, ale vypadá to, že nejoblíbenějšími půjčovnami jsou mezinárodní Sixt, Europcar a SurPrice. Co se týče zprostředkovatelů a srovnávačů cen – na rentalcars.com můžete získat 5 % zpět díky cashback portálu tipli.cz, věrohodné je také autoeurope.eu a na booking.com dostanete slevu nejen skrze tipli, ale po přihlášení navíc i své výhody věrnostního programu Genius. Dále lze využít služeb aerolinek se kterými poletíte nebo dobře známých skyscanner.cz či kayak.com. S nikým nejsem nijak spojená, jen doporučuji na základě důkladného průzkumu.

Více si můžete anglicky přečíst na skvělém blogu wheninalbania.com.

Pravidla silničního provozu a poplatky

Do Albánie byste teoreticky měli mít mezinárodní řidičský průkaz, který si na počkání vyřídíte na úřadě za 50 Kč. Potřebovat budete pasovou fotografii, občanku a řidičák. V zahraničí se na něj sice málokdy ptají, ale nikdy nevíte, jestli si na vás nějaký strážník bude chtít smlsnout.

Asi není překvapením, že v Albánii se řídí vpravo. Převaha zákonu džungle nad silničními pravidly už by zaskočit mohla. Na kruhových objezdech vyhrávají ti větší či odvážnější a na dvouproudé silnici se odbočující auta před vámi málokdy zařadí do správného pruhu včas. Všichni prostě spoléhají na váš pud sebezáchovy.

Obecně je rychlostní limit 40 km/h v zastavěných oblastech, 80 km/h (70 km/h s přívěsem) mimo, 90 km/h na rychlostních silnicích a 110 km/h na dálnicích (80 km/h s přívěsem), především však sledujte značky. Místní samozřejmě pravidla často porušují, ale vy je raději nekopírujte, protože auta z půjčoven vystupují z davu, a policie v nich vidí snadný cíl.

Pás musíte mít zapnutý vždy, světla rozsvítit v noci, v tunelech a ve špatném počasí. Tolerance pro alkohol je 0,01 promile, ovšem vzhledem k tomu, že všichni začínají den panákem rakije, si nejsem jistá, jak moc se to kontroluje.

Za většinu silnic a dálnic se nic neplatí, jen na dálnici A1 mezi Durrës a Kukës už se na mýtnicích začalo vybírat 5 euro. Časem se to má rozšířit i na dálnice A2 a A3.

Pár rad na konec
Doprava po Albánii - kozy u silnice Himara
Hospodářská zvířata a psi mohou na silnici vběhnout kdekoli a kdykoli

Benzínek se zdá být všude dost. Nelekněte se, že se tankování na většině z nich ujme obsluha a vy budete jenom koukat. Ani tady bohužel nemůžete spoléhat na platbou kartou, vždycky u sebe mějte hotovost. Stanice, obzvlášť ty mimo velká města, poskytují celou řadu služeb. Často fungují jako kavárna/restaurace, malý obchod, myčka aut, občas je vedle i hotel.

Albánci s chutí používají své klaksony, ale účelněji než netrpělivci u nás. Nezlobte se tedy, pokud zatroubí někdo, kdo vás předjíždí. Oni se jen ujišťují, že o nich víte. Stejně tak se hlasitě ohlašují při průjezdu serpentinami. Člověk v protisměru sice podle mě nemá šanci reagovat, ale pro klid duše…

Pozor – nejen na venkově mohou kdykoliv do vozovky vstoupit kozy, ovce, psi a krávy. Zažila jsem, jak si řidič furgonu důvěrně vykládal s pasáčkem zatímco oba čekali, až se skot pomalu přesune na druhou stranu cesty. Kozy nezpůsobují takové kolony, ale zase můžou odněkud nečekaně vyskočit, a to i ve městech. Jsou vážně všude, stejně jako toulaví pejsci. No a když se stádo ovcí rozhodne, že si dá pauzičku ve stínu u krajnice, tak si budete muset chvilku počkat. Zachovejte chladnou hlavu a berte to jako zábavný zážitek.

Závěr

Ať zvolíte jakoukoliv cestu, určitě si svůj pobyt v Albánii náležitě užijete. Tahle země má snad vše, co si může dovolenkář i dobrodruh přát. Navíc je místní kultura tak odlišná od té naší, že si jen kousek od Chorvatska budete připadat jako v exotice. Určitě mi napište své dojmy, dotazy a tipy! Využít můžete komentáře i mail sarka@sharkadventurin.cz

Všechny články o Albánii naleznete v sekci Destinace.

Váš komentář