Lesní bar v Jeseníkách: navštivte oázu klidu a dobrot

Jak velkou důvěru máte v poctivost Čechů?

Já se přiznám, že jsem v tomhle ohledu k našemu národu docela skeptická. Nechat něco ležet na lavičce v parku prakticky znamená, že už o to nestojíte. Běžný člověk by se samozřejmě k tak očividné krádeži nesnížil, ale co třeba takové tužtičky v Ikea nebo bezedné nápoje, které mají sloužit jen jedné osobě? To už takový hřích není, co? 😀

Proto mě tak potěšila a pozvedla na duchu návštěva Lesního baru v nádherných horách Jeseníků.

Místní revírník, pan Václav Pavlíček, dostal nápad, že by mohl turistům zpříjemnit náročné tůry po hraničních lesích odpočívadly s občerstvením. Místo aby zřídil klasické komerční bistro, přišel s konceptem samoobslužných barů, které se brzy místo pouhé zastávky staly hlavním cílem výletů.

Jak se tam dostat

Základní lesní bar leží asi dva kilometry celkem pohodovou procházkou od vesnice Horní Lipová. Ve vesničce se dá bez problému zaparkovat a dojedete tam i vlakem. Autobusem můžete z Jeseníku na zastávku Lipová-lázně, konečná.

Při mírném stoupání lesní cestou spálíte právě tolik kalorií, abyste si na konci zasloužili odměnu. A že jich tady na vás čeká! Něco takového jsem si vůbec nedokázala představit, i když mi o tom mamka už dlouho nadšeně vyprávěla.

Čas na občerstvení

V dřevěném přístřešku si můžete uvařit horké nápoje, z chladícího boxu vytáhnout buřt či klobásku a opéct si je nad několika ohništi zásobenými dřevem i napichováky. Chleba, hořčice, kečup, to vše je samozřejmostí, chybět vám tu nebude vůbec nic. Milovníci sladkého se nemusí spokojit jen se sušenkami. Občas tu totiž narazíte na vyhlášené Staroměstské máslové trubičky z nedaleké Branné. Kdyby ne, určitě se tam po cestě zpátky zastavte v Cukrárně na Zámku. Jak je ochutnáte, budete si chtít odvézt celou krabici. My sice bydlíme osmdesát kilometrů daleko, ale tyhle kremrolky si musíme dopřát alespoň jednou do roka.

A pití? Tak to mě na tom bavilo snad nejvíc. Byla jsem tam totiž za horkého dne a perfektně vychlazené pivo bylo třešničkou na dortu. Majitelé si očividně vyhráli se systémem dřevěných koryt do kterých je přiváděná voda z potůčku, a vy si z nich můžete vylovit nejrůznější alko i nealko.

Až budete mít plná bříška, možná budete toužit po něčem, co by vám tenhle výlet připomínalo. Žádné strachy, najdete tu i pohledy, turistické známky, magnetky a někdy dokonce i trička s potiskem. Pak si budete připadat jako opravdoví fanoušci.

Před odchodem nezapomeňte správně roztřídit své odpadky a nechat něco v pokladničce. Teoreticky se jedná o dobrovolný příspěvek a nikdo to nehlídá, ale v boudičce máte k dispozici seznam přibližných cen, které jsou velmi přátelské. Myslete na to, že rodina, která tohle všechno připravuje a udržuje, to platí ze svého. Krom toho, že jsou takhle pohostinní a věří v lidskou dobrotu, také podporují lokální výrobce, což si zaslouží nějakou tu korunku navíc, pokud máte. Jen ať nám ten lesní bar díky štědrým dárcům dlouho vydrží!

Kam dál?

Pokračovat můžete do kopce k Hornímu baru, kde je i přírodní sprcha a krásný výhled na Jeseníky. My jsme tam bohužel nedošli, protože bylo vražedné vedro. Místo toho jsme se zastavili ve zmiňované cukrárně na trubičky a blíže k domovu na cachtačku v řece u Zemské brány v Orlických horách. Za mě ideální spojení zážitku, dobrého jídla a přírody.