Vše, co musíte vědět před cestou do Černé Hory [2024]
Černá Hora, skvělá destinace pro milovníky přírody, historie i pláží. Díky maličké rozloze se dá za krátkou dobu zvládnout perfektní poznávací „okruh“, který vás zavede z romantických starých měst, do hor s dechberoucími panoramaty, k chladivým jezerům, až na malebné pláže Jadranu. S počtem obyvatel menším než půl Prahy má téměř vesnickou atmosféru, i když v létě se turistická místa jako Budva a Kotor řádně zaplní.
My jsme k dvoutýdenní návštěvě využili nečekané otevření hranic s Albánií během covidových omezení v červnu 2021. Kotorský záliv a národní park Durmitor nám naprosto učarovaly a ostatní místa jsme si také užili, takže mohu tuto drobnou balkánskou zemičku vřele doporučit. Právě na základě poznatků z této cesty vám přináším praktické rady pro návštěvu Černé Hory na vlastní pěst aktualizované pro rok 2024.
Proč se nepodívat i kousek vedle? Přečtěte si článek „Vše, co musíte vědět před cestou do Albánie [2024]“.
Upozornění: V tomto článku se vyskytují affiliate odkazy. Pokud si přes ně něco pořídíte, vy neplatíte nic navíc, ale já budu mít šanci na malou provizi. Děkuji za případnou podporu!
Kdy vyrazit
Hlavní turistická sezóna se v Černé Hoře překrývá s letními prázdninami. Teploty na pobřeží se drží kolem 30°C, v horách až o deset stupňů níž. Pláže a historická městečka zažívají v červenci a srpnu největší nápor, pakliže se nechcete mačkat, naplánujte si raději aktivní dovolenou v národních parcích a k moři si jen odskočte.
Od října do konce dubna prší tolik, že se země zapsala mezi ty s největším objemem srážek v Evropě. V květnu se vykoupou otužilci, teplota vody nepřesáhne 20°C a vzduch má podobně. Chcete-li tedy odpočinek na pláži bez davů, volte mezi červnem a zářím. Tyto měsíce se zároveň báječně hodí na výšlapy v horách, prozkoumávání památek a národního parku Skadarské jezero.
Tip: Černá Hora začíná čím dál tím víc lákat i na zimní radovánky. Moderní střediska slibují nejlepší podmínky pro lyžování a další zimní sporty v lednu a únoru.
Populární ski areály: Savin Kuk v Durmitoru, Kolašin 1450 a 1600 v Bjelasice.
Podmínky vstupu
Černá Hora zatím není členem Evropské unie ani Schengenu, přesto nám pro pobyt do 30 dnů stačí strojově čitelný občanský průkaz (vydaný po 30.6.2000). Bez víza se obejdete také při turistické návštěvě do 90 dní během 6 měsíců od prvního vstupu. Na delší dobu už se žádá o vízum, přičemž ČR spadá pod kompetenci Velvyslanectví Černé Hory ve Vídni. Další zastupitelství dle země najdete zde.
Dobré vědět: V Černé Hoře vyžadují přihlášení (a odhlášení) k pobytu, s nímž souvisí turistická daň. Pokuta za nedodržení opravdu nestojí za to, navíc hrozí omezení dalšího vstupu do země. Při ubytování v oficiálním zařízení (hotel, kemp s recepcí, správně i v soukromém apartmánu) toto musí do 12 hodin od příjezdu/odjezdu vyřídit správce, vy se nemusíte o nic starat. Bílá kartička už se nevydává, ale všímejte si, jestli se vás zeptají na průkaz totožnosti.
Ostatní turisté se musí registrovat sami do 24 hodin po příjezdu na místním oddělení turistické organizace (turistické informace, v nouzi místní policie). Předtím je potřeba na poště zaplatit turistickou daň podle místa, počtu dní a osob. Bývalo to kolem 1 €/osoba/den. Osobně jsem zůstávala v licencovaných zařízeních, tak budu ráda, podělíte-li se o osobní zkušenosti.
Více informací na stránkách MZV.
Bezpečnost
V Černé Hoře nehrozí žádné neobvyklé nebezpečí. Pozor si dejte na turistické pasti typu předražené taxíky či jiné služby a v hodně rušných místech na kapsáře.
Při výšlapech v překrásné černohorské přírodě koukejte pod nohy kvůli několika druhům jedovatých zmijí. Žije tu sice i medvěd hnědý a rys, ty ovšem potkáte zřídka a člověka bezdůvodně nenapadnou.
Jazyk
Oficiální jazyk – černohorština vychází ze srbochorvatštiny a zapisuje se jak latinkou, tak cyrilicí. Byť většinou uvidíte obě verze, znalost cyrilice, případně tahák, není na škodu. Jakožto jihoslovanský jazyk nám nezní úplně cize, tudíž základy zvládneme vykomunikovat. Hlavně mladší generace také mluví anglicky, v Budvě se snaží s ruštinou.
Google Translate černohorštinu postrádá, místo ní si vystačíte se srbštinou/chorvatštinou. Stáhnout se dají offline v kombinaci s češtinou (lépe angličtinou), aby bylo do čeho překládat. Hlavně si připravte alespoň jedny offline mapy. Já nenechávám nic náhodě a mám vždy jak Maps.me, tak Mapy.cz a Google Maps. Všechny mají svoje výhody.
Doprava
Černá Hora patří mezi nejmenší evropské státy, snad jakákoliv dvě místa dělí maximálně 3,5 hodiny jízdy. Teoreticky, stav silnic a provoz s tím dokážou pěkně zamíchat. Krom eventuálního zdržení se mi však doprava z místa na místo nezdála nijak složitá. Mimochodem, stopovat v Černé Hoře prý můžete s klidným srdcem.
Dobré vědět: V Černé Hoře funguje UberX – odvoz objednáte klasicky přes aplikaci, nicméně spolupracuje čistě s certifikovanými taxíky. Podobnou službu nabízí i Monte Taxi.
Pokud se chystáte zůstat na jednom místě a nechce se vám nic řešit, můžete mrknout na dostupné výlety s GetYourGuide a Viatorem, dvěma nejpopulárnějšími online zprostředkovateli zážitků. Hodí se i na kontrolu cen, které vám někdo nabídne osobně.
Letiště
Černou Horu obsluhují dvě hlavní letiště – Podgorica (TGD) a Tivat (TIV). Při hledání výhodných letenek se netřeba omezovat jen na ně. Z Dubrovniku do Kotoru to přímým autobusem trvá 2– 3 hodiny a z Tirany do Podgorice 3–5 hodin.
Moderní Mezinárodní letiště Podgorica–Golubovci leží 12 km jižně od hlavního města ve vesnici Golubovci. Taxík do centra stojí 15 euro s oficiálními Royal Taxi a Lider Taxi, dá se rezervovat předem. Žádný přímý autobus neexistuje, a tak jedinou low-cost variantu představuje vlak. Na zastávku „Aerodrom“ dojdete za 20 minut a rychlá jízda na hlavní nádraží v Podgorici stojí 1,20 euro. V opačném směru tento vlak končí v Baru. Jízdní řád zde. Samozřejmě snadno dohledáte celou škálu soukromých transferů i do jiných měst, například tady. Půjčení auta přímo na letišti také není problém.
Maličké Mezinárodní letiště Tivat zajišťuje nejrychlejší spojení s turisticky oblíbeným Kotorským zálivem a letoviskem Budva. Chybí oficiální taxi i autobus, takže pozor na podvody s předraženým odvozem. Nejlépe si taxi rezervovat předem online. Cena do 3 km vzdáleného Tivatu 10 €, do Kotoru 20 € a Budvy 35 €. Na letišti operuje několik půjčoven aut.
S malým zavazadlem se za 20 minut pěšky dostanete na hlavní autobusové nádraží v Tivatu a odtud levně do všech okolních měst. Ještě blíž, u hlavní silnice za Restoran Spezza můžete zkusit odchytit lokální autobusy do Kotoru, Budvy nebo v opačném směru do centra Tivatu. Není ovšem vyloučeno, že si počkáte pěkně dlouho. Na zastávku jděte raději zadem směr ulice Aerodromska, po hlavní silnici to není kvůli provozu zrovna bezpečné. Přibližný rozpis zde.
Autobusy
Meziměstská i mezinárodní autobusová doprava je v Černé Hoře dobře organizovaná. Lístky najdete online na Busticket4.me či Flixbus, a každé větší městečko disponuje přehledným autobusovým nádražím. Brnkačka. Kdyby na vás nezbyla žádná lepší možnost, autobusem to jde i z ČR do Dubrovniku a odtud dál do Černé Hory.
Auto
Z České republiky do Černé Hory dojedete autem zhruba za 15 hodin, ať už přes Slovensko a Maďarkso nebo Rakousko a Slovinsko (zbytek stejný pro obě trasy). Češi tuto jízdu podnikají celkem běžně, vlastní vůz zaručuje volnost vyzkoušet různé pláže a poznat zemi ze všech stran.
Půjčení auta v Černé Hoře vyřídíte snadno, stačí český řidičský průkaz a pas. Naprostá většina půjčoven požaduje dosažení minimálně 21 let, výjimečně 22, a alespoň dva roky zkušeností. Cena závisí mimo jiné na věku (do 25 let příplatek), místě půjčení a sezóně. Našla jsem auta pod 500 Kč/den, ale počítejte spíš 700–900 Kč/den. Jako obvykle velké společnosti kvůli záloze přijímají pouze kreditní karty. Často se to dá obejít zaplacením dražší pojistky. Dobré pověsti se těší srovnávací portál rentalcars.com, platí pro něj sleva 5% s cashback portálem Tipli.
Silniční pravidla
Jak už jsem zmínila, stačit by vám měl český řidičský průkaz, s vlastním autem samozřejmě zelená karta a doklady. Řídí se klasicky vpravo, rychlostní limit ve městě 50 km/h, na dálnici 80 km/h, jinak dle značek. Svítí se celý den a tolerance alkoholu dle různých zdrojů 0 nebo 0,03% – prostě raději nic. Policisty se to na silnicích jen hemží, tak se nenechte zbytečně chytit.
Mýtné se platí na úseku dálnice Smotovac–Mateševo (osobní vůz 3,5 €) a při průjezdu tunelem Sozina (2,5 €). Lze platit hotově, kartou i elektronickou jednotkou tag.
Tady aktuální ceny benzínu a nafty.
Chtěla bych zdůraznit, že byste se při řízení v Černé Hoře měli obrnit dávkou trpělivosti a opatrnosti. Řidiči nejsou přímo agresivní, avšak navzdory policejním hlídkám vyvádějí psí kusy. Troubení při předjíždění myslí jako přátelské upozornění.
Silnice kolem Kotorského zálivu nechvalně proslula šíleným provozem, tomu se vyhnete pomocí trajektu Kamenari–Lepetane. Osobní auto stojí 5 € a od května do října vyplouvají 24 h denně jakmile se naplní (během dne dlouhé fronty). V zimě přes noc zhruba jednou za hodinu, jinak normálně.
Vlak
Vlaky v Černé Hoře mají bohužel nejlepší za sebou, leč pár tras stále funguje. Krom zmíněné Bar–Podgorica také Bar–Bijelo Polje, Nikšić–Podgorica a mezinárodní Bar–Zemun (Bělehrad). Autobusem budete všude rychleji a s menším rizikem technických potíží, nicméně pokud fandíte vláčkům jako my, není to k zahození. Oficiální stránky zde.
Železnici Bar–Bělehrad dal postavit jugoslávský prezident Tito a proháněl se po ní i s důležitými světovými státníky ve svém nádherném modrém vlaku (Plavi voz). Ten už uvidíte jen vystavený na bělehradské stanici Topčider, ale dobrodruzi mohou oželet komfort a vydat se normálním vlakem na stejnou 11hodinovou panoramatickou projížďku přes 400 mostů a Dinárské hory.
Internet
Internetové připojení v Černé Hoře nepůsobí žádné nepříjemnosti, rychlost stačí i pro digitální nomády a ubytování i kavárny standardně disponují wi-fi.
Elektrické zásuvky
Nejčastěji narazíte na zásuvku typu C (eurozástrčka) se dvěma hroty bez zemnění, někdy pak na typ F se zemnicími sponami na boku, ten s českými zástrčkami také funguje. Napětí jako u nás 230V a frekvence 50 Hz.
Telefonování
Telefonní předvolba Černé Hory je +382 a tísňové číslo 112. Nejde-li o akutní komplikace, lze volat přímo policii (122), záchranku (124) či hasiče (123).
Černá Hora není součástí Shengenu ani EU, takže se u českých operátorů řadí do dražší roamingové zóny. S voláním, SMS i daty si tedy dejte velký pozor.
Kratší dovolenou podle mě zvládnete bez zahraniční SIM karty, stačí si předem domluvit příjezd na ubytování a stáhnout offline mapy, wi-fi v kavárně/restauraci to jistí.
Pro případ, že se bez ní neobejdete, operátoři Telekom, One a Mtel advertizují naprosto identické turistické balíčky – 500 GB dat na 15 dní za 15 euro či 1 T dat na 30 dní za 20 euro. Krom poboček operátorů prodávají SIM v trafikách (včetně letiště Tivat a Podgorica), supermarketech a na vybraných benzinkách. Aktivaci proveďte raději na místě, ať vám případně pomůžou. Telekom šel o krok dál a fyzickou SIM zdarma zašle i do ČR (příplatek za rychlé dodání). K vyřízení SIM v Černé Hoře potřebujete doklad totožnosti.
Krom turistických balíčků se můžete optat na další předplacené tarify, ty se potenciálně vyplatí, pokud se chystáte na roadtrip po Západním Balkáně. Mezi Černou Horou, Srbskem, Bosnou a Hercegovinou, Severní Makedonií, Albánií a Kosovem funguje podobná roamingová zóna jako v EU. Reguluje však výhradně hovory a SMS, „férové využití“ dat si operátoři nastavují sami. U některých plánů tak platí stejné množství dat všude, u jiných bez poplatku omezené množství. Z výše uvedených turistických balíčků pouze MTel nabízí placené rozšíření Mtel Tourist 20 o 500 GB v Černé Hoře spolu s 10 GB pro Západní Balkán, což se mi nezdá výhodné.
Alternativu představují e-sim, jež pohodlně pořídíte z domova, jen musíte předem zkontrolovat kompatabilitu vašeho telefonu. Pořídit tak lze turistické balíčky Telekom a Mtel. Světové Airalo v Černé Hoře začíná na 4,50 USD (cca 105 Kč) za 1GB na 7 dní. Pozor, s e-sim většinou nejde vytvořit hotspot.
Tip: Noví zákazníci u Airalo mohou momentálně využít kód NEWTOAIRALO15 na 15% slevu a stávající zákazníci AIRALOESIM10 pro 10% slevu na nákup nad 10 USD.
Ubytování
Za mě se v Černé Hoře vyplatí hledat ubytování přes Booking.com, kde jsou i soukromé apartmány za dobrý peníz. Stáhněte si appku a vytvořte účet, obojí vám zajistí nemalé slevy. Na Airbnb mrkněte obzvlášť pro větší skupinu.
Finance
V roce 1999, kdy jugoslávský dinár silně propadal, si černohorská vláda zvolila za platidlo silnou, stabilní německou marku. Když potom Německo v roce 2002 přešlo na euro, Černá Hora následovala.
Dobrá zpráva – obzvlášť u moře se dá skoro všude platit kartou. Taxíky, menší obchůdky a na venkově ovšem mohou přijímat výlučně hotovost, tak mějte nějakou v záloze. Nejlépe směnit doma, poněvadž směnárny, hlavně na letišti a v hotelech, účtují pěknou přirážku.
Z bankomatů bývaly výběry zdarma u Erste, nemám to bohužel potvrzené pro rok 2024 (někdo, prosím?). Jestliže vlastníte účet u České spořitelny, Erste patří do stejné skupiny, takže není co řešit. Berte na vědomí, že ač se vaše banka chlubí výběrem nebo platbou kartou v zahraničí zdarma, zaplatíte jí to na méně výhodném kurzu. Jelikož já cestuji hodně, používám Revolut a Wise, kteří operují se středovým kurzem (u obou výběry zdarma do jisté částky, proto kombinuji).
Černé Hoře se ekonomicky oproti okolním státům krom Chorvatska daří lépe, rozpočet tedy čekejte maličko nižší než tam, ale srovnatelný s ČR. Ceny se razantně liší z místa na místo. K nejdražším u moře patří Kotor (ubytování pro dva v červenci 2024 začíná kolem 1 300 Kč/den), k levnějším Ulcinj (stejný termín a úroveň cca 600 Kč/den). Jídlo v restauraci od 3 € (polévka/salát), hlavní chod 6–9 € a výš, sklenka vína 3 €.
Voda
Oficiálně je voda z kohoutku pitná a především v horách s ní není nejmenší problém. V některých místech však chutná nepříjemně, a tak možná budete chtít koupit balenou.
Dýška
Nikdo vás neprokleje do pátého kolene, když dýško nedáte, nýbrž za dobrý servis se sluší. V restauraci ocení 10%, v kavárně stačí zaokrouhlit na nejbližší euro a taxikářům za hladkou jízdu klidně nechte taky drobné nebo pár euro. Průvodci spropitné neočekávají, ale za obzvlášť dobrou práci jim 5–10% udělá velkou radost. Občas restaurace automaticky započítávají 10% servisní poplatek, tam už nic navíc netřeba.
Závěr
Tak, myslím, že teď už vás na cestě do Černé Hory jen tak něco nezaskočí. Nezbývá než užívat si moře, překrásnou přírodu, nasát historickou atmosféru a nezapomeňte ochutnat njeguški pršut!
Kdybyste měli nějaké dotazy, můžete mi napsat do komentářů, na sarka@sharkadventurin.cz, pomocí formuláře nebo na sociálních sítích, ráda odpovím! Také budu vděčná, když se podělíte o své zkušenosti nebo čerstvé informace.
Pokud vám tento článek pomohl a měli byste chuť mě podpořit, můžete mi koupit kafčo, které mě pohání při psaní i na cestách. Tisíceré díky!
